VZDOROVITÁ Salzkammergut

Jedna z nových tematických cest na horu LOSER v Altaussee vede jako odměna k jedinečnému výhledu na tři spolkové země.

Podmínky: dobré počasí, jistý krok a žádný strach z výšek.
(Otevřeno od teplého jara bez sněhu až do pozdního suchého podzimu.)

Kulturfux měl na starosti koncepci, projektování a koordinaci.

Na této dvouhodinové túře, která začíná u nové horní stanice lanovky a vede přes Bräuning-Alm až k VYHLÍDCE NA TŘI SPOLKOVÉ ZEMĚ SOLNÉ KOMORY, získáte hlubší vhled do života, tradic, historie, mentality a aktuálního vývoje v oblasti Solné komory. Ať už šlo o odpor proti monarchii, nacistickému režimu nebo později proti politickým rozhodnutím – obyvatelé této oblasti se často vyznačovali a často stále vyznačují otevřeným a někdy odvážně drzým odporem. Objevíte zde téměř příslovečný vzdor a jazykovou pohotovost obyvatel Solné komory.

Tato stezka vznikla ve spolupráci s historikem Dr. Helmutem Kallssem, který znovu vydává svou knihu „Odpor v Solné komoře – Ausseerland“. Společně s osvědčenými partnery Kulturfux z regionu v oblastech designu, textů, překladů, zvukového studia, hlasových herců a dalších institucí vznikla skvělá tématická stezka s tříjazyčným audioprůvodcem (němčina, angličtina, čeština) a tříjazyčnými informačními tabulemi (němčina, angličtina a obrázky), která vás odmění jedinečným výhledem na tři spolkové země Solné komory.

2. O Keltech, Římanech a muzicírujících „předcích“

Když se podíváte směrem na východ, uvidíte mrtvé hory. Před 30 000 lety zde už lidé žili. V jeskyni Salzofen „Salzofenhöhle“ – nedaleko odtud – byl dokonce nalezen starý kostěný (příčný) flétnový nástroj z této doby. Jak asi muzicírovali tehdejší obyvatelé této oblasti?

Salzkammergut je již po staletí obklopena zvláštním mýtem. Předci dnešních obyvatel Hallstattu těžili sůl již před 7 000 lety, obchodovali a měli vyspělou kulturu. Sůl – „bílé zlato“ – byla vždy nesmírně důležitá a byla vyvažována pravým zlatem. Hallstatt je po tisíciletí nejen důležité hornické místo, ale také obchodní uzel s vazbami až na Orient. I v době římské byla Salzkammergut centrálním uzlem pro světovou říši (vydejte se na tématickou cestu VIA SALIS a najdete zde největší naleziště koňských podkov v oblasti severních Alp). Staletí plynula a s nimi přicházely různé národy. Uzavřenost krajiny, války, epidemie, chudoba, ale i bohatství formovaly tuto oblast a proměnily její obyvatele v hrdý, avšak svérázný a vzdorovitý národ.

Další odkazy a informace:
https://www.salzwelten.at/de/blog/altaussee-via-salis
https://www.kammerhofmuseum.at/
https://www.salzkammergut.at/oesterreich-poi/detail/401023/heimatkundliche-sammlung-der-familie-strick.html

3. SALZKAMMERGUT – „10. SPOLKOVÁ ZEMĚ“

„Rakousko se skládá z devíti spolkových zemí a Salzkammergut. Salzkammergut se zase skládá z mnoha solných komor,“

… řekl ausseerský spisovatel Alfred Komarek:
“Salzkammergut. Reise durch ein unbekanntes Land” Wien, Kremayr & Scheriau, 1994.

Salzkammergut, rozdělená mezi tři spolkové země, má vlastní identitu, která je často silnější než vazba na příslušnou spolkovou zemi. Během druhé světové války a až do roku 1948 byl Ausseerland součástí Horního Dunaje, tedy dnešního Horního Rakouska. Hlasování o příslušnosti se nikdy nekonalo, i když většina obyvatel chtěla zůstat součástí Horního Rakouska. Navzdory četným intervencím a protestům bylo Ausseerland nakonec navráceno Štýrsku. I po opětovném připojení panovaly mezi Horním Rakouskem a Štýrskem neshody a někteří obyvatelé Ausseerlandu dodnes chovají přání znovu patřit k Hornímu Rakousku. To se projevuje i v humorných poznámkách politiků. Bývalý štýrský zemský hejtman Hermann Schützenhöfer při své návštěvě Altausseer Kirtag žertoval: „Od roku 1948 patří Ausseerland opět ke Štýrsku, a od té doby platíme každoročně mnoho peněz, aby nezměnili spolkovou zemi.“

Další odkazy a informace:
https://www.museum-joanneum.at/schloss-trautenfels

4. IDENTITA – uboasch, haftig und gschmå!

Ačkoliv se Salzkammergut rozprostírá přes tři spolkové země, bezpochyby zde existuje společná Salzkammergut identita – velmi silný pocit sounáležitosti! V historii nebylo s lidmi v Salzkammergut často dobře zacházeno ze strany vládnoucí moci. Z časté nouze vznikl silný pocit komunity. Když přijde někdo zvenčí, drží se pohromadě! Při bližším pohledu však nelze mluvit o JEDNOTNÉ mentalitě obyvatel Salzkammergut. Jednotlivá místa jsou příliš odlišná a jednotlivé části obcí se liší dokonce i nuancemi v jazyce. V tomto ohledu hraje dialekt stále velkou roli.

V historii jednotlivé části Salzkammergut zastávaly různé role: V Altaussee žili vysoce specializovaní horníci, v Bad Aussee pracovali dělníci v pekelně horkých solivarech u odpařovacích pánví, zatímco zde již pyšně korzovali měšťané. V Hinterbergu (dnešní Bad Mitterndorf) žili mimo jiné dřevorubci.

Další odkazy a informace:
Napodobit dialekty?
https://www.sprachatlas.at/salzkammergut/data/atlas.html
https://www.sprachatlas.at/salzkammergut/data/quiz_info.html
https://dachstein.salzkammergut.at/oesterreich-poi/detail/402256/holzknechtmuseum-bad-goisern.html

5. VZDOROVITOST

… a nepřestávají klást odpor vetřelcům. Tento duch odporu má samozřejmě historické kořeny.

Drsná krajina, velmi specifické životní podmínky při výrobě soli a úzké rodinné vztahy vedly k silně vyvinutému pocitu sounáležitosti a zvláštní mentalitě – lidé se museli na sebe navzájem spoléhat. Když byla Salzkammergut odebrána zdejšímu – neuvěřitelně bohatému – solnímu správci a jako komorní statek přímo podřízen císařskému dvoru ve Vídni, způsobilo to po staletí trvající nespokojenost a zášť. Díky své odlehlé poloze zůstala tato oblast do značné míry ušetřena válečných konfliktů a obyvatelé byli až do první světové války osvobozeni od všech daňových povinností a vojenské služby. Jejich dovednosti a odborné znalosti byly pro státní pokladnu zřejmě příliš výnosné a cenné. Příjezdy a odjezdy byl rovněž zakázány a přísně kontrolovány. Místní obyvatelstvo bylo navíc drženo na krátkém řetězu, a často muselo snášet nedostatek a hlad.

Další odkazy a informace:
https://www.salzkammergut.at/magazin/auf-den-spuren-des-salzes.html
https://www.kammerhofmuseum.at/

6. NÁBOŽENSTVÍ A REBELIE

Na jakékoliv vnější zasahování reagovali obyvatelé Salzkammergut odjakživa téměř alergicky. Historie Salzkammergut je skutečně historií nepokojů a povstání. Nové učení protestantismu se v Salzkammergut šířilo velmi rychle. „Stejně jako v mnoha těžebních oblastech si luteránství rychle získalo příznivce, už ve 20. letech 16. století bylo například Gmunden považováno za ‚luteránské hnízdo‘. O to vytrvalejší zůstávali evangelíci ve své víře, takže nastupující protireformace na konci století narazila na extrémní odpor.“

V Bad Aussee bylo prý jednou zakázáno slavit na ulicích – a tak se oslavy přesunuly na střechy. V Ebensee došlo v roce 1733 dokonce k „masopustnímu povstání“. K náboženským napětím se přidaly ještě velké klimatické problémy. Po středověkém teplém období došlo v Evropě k „malé době ledové“. Zejména v 17. století se klima v Salzkammergut výrazně zhoršilo. To mělo samozřejmě velký vliv na zásobování obyvatelstva, které bylo v Salzkammergut stále závislé na nyní mnohem dražších dovozech.

Další odkazy a informace:
https://www.salzkammergut.at/aktivitaeten/winter/fasching.html

7. PROTIREFORMACE

Die werden wir schon wieder katholisch machen

Protestantismus je dodnes v některých oblastech silně rozšířený. Horníci a dřevorubci byli obzvláště otevření vůči učení Martina Luthera. Evangelická víra byla po dlouhou dobu tajně udržována v jeskyních a na půdách. Období tohoto „kryptoprotestantismu“ skončilo v roce 1781 s vydáním „Tolerančního patentu“. Goisern a Gosau zůstaly převážně evangelické. V Ausseerlandu se katolická víra už nikdy pořádně neprosadila. Bývalý farář z Ausseerlandu to připisuje „osvícenským proudům v minulosti a kryptoprotestantismu“. Mnoho lidí bylo donuceno k emigraci – v některých částech východní Evropy se dodnes mluví starým Salzkammergut dialektem.

8. LÁSKA A VÁŠEŇ

Celý život byl určován z Vídně – solným úřadem. Dnes stále běžné rčení: „Stěžujte si na solném úřadě“ svědčí o těžkopádnosti této administrativní struktury. Dokonce i k tomu, aby se mohli vzít, museli lidé oficiálně žádat v Kammerhofu v Gmundenu. Tomu odpovídaly také morální představy přizpůsobené byrokratickým podmínkám. Zejména život na salaši poskytoval mnoho svobody, protože zde, navzdory tvrdé práci, mohli lidé sami určovat svůj denní režim a nebyli neustále pod dohledem. Tato svoboda, kterou sedláci neměli rádi, daleko od statku, představovala příjemnou stránku tvrdého života pastýřek a pastevců, kteří se proto každý rok těšili na výstup na alpy.

Sociolog Roland Girtler mluví o svém výzkumu. Například zde vypráví starší muž: „Jo, moje Resi, ta už měla pět nemanželských dětí. Pak jsem si ji vzal. Většina z nich byla stejně moje.“
Tato svoboda je dodnes oslavována v mnoha písních. Zejména v období nacismu byla salaš bezpečným útočištěm pro odbojáře.

Další odkazy a informace:
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=josef+fr%C3%B6hlich+hofnarr
https://www.youtube.com/watch?v=GW24uR3LR_Q
https://www.youtube.com/watch?v=LSp5DKjYaM4&list=PLCDWXK8x63EiwFGfeitFxTx9pFBa-T7g-&index=44

9. ROBIN HOOD HOR

PYTLÁCTVÍ

Pytláctví bylo jakousi formou svépomoci a zároveň energickým způsobem sociálního protestu, protože obyvatelé Salzkammergut, kteří neustále trpěli nouzí, nikdy nebyli ochotni akceptovat právo na lov jako výsadu. Pytláctví bylo často nutné, aby se zajistilo jídlo pro rodinu, přátele a sousedy – dalo by se hovořit o „efektu Robina Hooda“. Jeden pytlák byl po válce pastýřkami nazýván jejich „ministrem výživy“. Zatímco se lovci hřáli v lesku autorit, pytláci představovali sebevědomé hrdiny, kteří svou lstivostí dokonce převyšovali lovce a šlechtu. Bylo pravděpodobně fascinující sestřelit vášnivému lovci císaři „ty nejlepší kusy“.

Dnes je pytláctví téměř v celém Rakousku vymýcené. Salzkammergut je občas výjimkou. „Několik případů pytláctví máme vlastně každý rok,“ říkají na policejní stanici v Bad Aussee. (Kleine Zeitung/Bezirk Liezen, 1.10.2003).

10.   TRADICE JAKO SAMOZŘEJMOST!

Mnohé, co je obecně vnímáno jako tradice a zažité zvyklosti - například pestrobarevný Glöcklerlauf o svátku Tří králů - není tak staré a tradiční, jak si mnozí myslí. To, že místní obyvatelé sami mají největší radost při jakékoliv společné slavnosti, je pravděpodobně tajemstvím úspěchu.

Masopust není jen událostí, ale slaví se jako „páté roční období“. Mnoho tradic, jako například narcisový festival, je také organizován pro turismus. Přesto však jde místním především o to, společně se bavit a mít radost. Vtip a ironie byly a stále jsou základním faktorem.

Jazyková výmluvnost a náklonnost k hudbě a šprýmům mají historické důvody. Dělníci měli pevnou pracovní dobu, dobrou sociální jistotu a trávili pracovní týden společně – daleko od svých rodin. Čas si krátili hudbou, zpěvem a různými žerty. Dokonce i smutné události, jako jsou pohřby, nabízejí možnost k veselým oslavám. Například Salinová hudba po pohřbu svých členů nehraje smuteční, ale veselý pochod.

Další odkazy a informace:
https://www.bierzelt-altaussee.at/home/
https://www.narzissenfest.at/de/
https://www.youtube.com/watch?v=C4tVS11CFuI
https://www.youtube.com/watch?v=m777-bnRZfo

11.   LETNÍ POBYT

INSPIRACE A POTĚŠENÍ

Salzkammergut má také dlouhou tradici jako letní útočiště pro umělce a intelektuály. Slavné osobnosti, jako Gustav Mahler, Johannes Brahms, Richard Strauss a Hugo von Hofmannsthal, zde trávili inspirativní léta a zvěčnily krásu této krajiny ve svých dílech. Prominentní osobnosti oceňují rovněž autentičnost a solidaritu komunity v Ausseerlandu. Jejich zkušenosti ukazují, že v Salzkammergutu se s každým rovně zachází – bez ohledu na sociální postavení či původ. Místní obyvatelé jsou již dlouho zvyklí na částečně excentrické osobnosti a berou tuto skutečnost s klidem.

V literatuře a umění Salzkammergutu se odráží historie, kultura a tradice regionu. Spisovatelé jako Thomas Bernhard a Barbara Frischmuth zobrazili Salzkammergut ve svých dílech a zachytili jak krásu, tak i výzvy života v této jedinečné krajině. Navzdory všem změnám zůstává Salzkammergut místem inspirace a ústraní pro umělce, spisovatele a návštěvníky, kteří oceňují jedinečnou atmosféru a kulturní bohatství.

Další odkazy a informace:
www.literaturmuseum.at

12.   Mýty

„JEŽEK“, ZLATO V TOPLITZSEE A DALŠÍ MÝTY

Nacistické zlato v jezeře Toplitzsee, dokonale padělané bankovky, které měly zničit spojenecké hospodářství obrovskou inflací, poklady v jeskyních a tajemná úmrtí – mnoho let po válce a v souvislosti s těmito událostmi. A lidé, kteří museli po válce uprchnout do zahraničí, protože věděli příliš mnoho o osudu těchto pokladů. Salzkammergut se ke konci války stále více zaplétal do víru překotných událostí. Stále kolují zvěsti a mýty o neuvěřitelných pokladech, které prchající nacističtí zločinci ukryli, aby později založili 4. říši nebo se osobně obohatili. Dodnes lze občas spatřit lidi, jak se bez ostychu procházejí lesy s detektory kovů.

Dalším mýtem obklopujícím Salzkammergut je možná účast nacistického režimu na vývoji atomové bomby. Spekuluje se, že nacističtí vědci mohli pracovat na taktické atomové bombě. Zařízení v Ebensee mělo původně sloužit k výrobě raket pro mezikontinentální rakety, ale bylo osvobozeno americkými jednotkami, než mohlo být uvedeno do provozu.

Další odkazy a informace:
https://www.memorial-ebensee.at/index.php/de/start-gedenkstaette
https://www.mauthausen-memorial.org/de

13.   ODPOR PROTI NACIONÁLNÍMU SOCIALISMU

Ačkoli je pohled krásný, musíme se ještě jednou vrátit k temné kapitole dějin, protože odsud vidíme bájemi opředenou Blaa-Alm, takzvaného Ježka a solný důl Altaussee, kde byly zachráněny neocenitelné umělecké poklady před zničením. Obyvatelé regionu měli dlouhou tradici odporu proti útlaku a silnou solidaritu díky strukturám těžby soli a následným průmyslům. Počáteční převážně komunistický odpor se kvůli pronásledování režimem stával stále neviditelnějším, ale základy byly položeny. Odbojové hnutí bylo široce rozšířené a překračovalo politické a náboženské hranice. Podpora od obyvatelstva umožnila mnoha lidem se před režimem skrývat. Ke konci války se k odporu přidávalo stále více lidí, často jen z touhy přežít. Existuje mnoho mýtů a legend, ale přesná pravda často zůstává skrytá – přesto je důležité uchovávat různé vzpomínky pro budoucí generace.

Filmový tip: „Vesnice se brání“ od Gabriely Zerhau
Knižní tip: Dr. Helmut Kalss „Odpor v Solné komoře – Ausseerland“

14.   VYHLÍDKA NA TŘI SPOLKOVÉ ZEMĚ

Tento výhled zažijete pouze na tomto místě – jako odměnu. Zde společná cesta končí.

Nyní se můžete vydat zpět stejnou cestou nebo si zvolit zajímavou trasu na cestě  zpět vlevo k horní stanici panoramatické lanovky Loser. Zde je však nutná jistota kroku a absence závratí.

Projít si tuto cestu až k VYHLÍDCE NA TŘI SPOLKOVÉ ZEMĚ je jedinečný zážitek s efektem „WOW“. Jsou věci, které je třeba zažít, vidět, objevit, cítit – ty nelze jen tak vyfotit.

Těšíme se na spoustu Vašich fotografií / momentek s výhledem, lavičkou pod: #loser_altaussee #dreibundesländerblick #widerspenstigessalzkammergut

Beauftragt von der LOSER BERGBAHNEN GMBH & CO KG

PROJEKTTEAM:

Auftraggeber: Loser Bergbahnen GmbH & Co KG

Konzeption/Redaktion/Projektleitung: KULTURFUX – Die Ausstellungsmacherin, Gampern

Wissenschaftliche Leitung, Inhalte, Sprachaufnahme Deutsch und Englisch: Mag. Dr. Helmut Kalss, Altaussee

Lektorat und Übersetzung: eo communications, Strobl

Grafische Gestaltung: DESIGNEREI, Bad Aussee

Druck Tafeln: SimplySign Werbe GmbH, Aigen im Ennstal

Audioguideproduktion:
ATP-Records, Altaussee (Englisch, Tschechisch); Günter Kaindlstorfer, Wien (Deutsch); Eva Beerova & Pavel Snobl (Tschechisch), Sarah Raich (Englisch), Hearonymus (Audioguide-App)

DREI-BUNDESLÄNDER-BLICK Holzbank: Woodywood – Alfred Bley, Ebensee

Transport: Heli Austria GmbH, St. Johann im Pongau

Gefördert als Leaderprojekt der LEADER Regionalentwicklung Ennstal-Ausseerland